Dobrý den, pacient , nar.1979 s chron. gastritidou na léčbě Omeprazolem, má prokázanou infekci H.pylori, pozitivním testem ze stolice a protilátkami IgA, IgG v séru. Histol.však negativní. Zároveň však nyní léčen pro recid.flebotrombosu DK s plicní embolií Xareltem. Prosím o návrh vhodné terapie . Mnohokrát děkuji a přeji příjemný den.
Eradikace H.pylori
Reakce: 1
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
Dobrý den, mnohokrát děkuji za podrobnou konzultaci i ve prospěch dalších pacientů. Přeji pěkný den
Další případy
Dobrý den, prosím o doporučení postupu dovyšetřování či sledování. Muž, r. 1990, odeslán ad USG břicha pro mírnou elevaci ALT (0,82) a nově zjištěnou hyperlipidemii. Ostatní laboratorní výsledky bez patologie, vč. KO, eozinofily v normě. Dle USG břic...
70 letá pacientka s obezitou I. stupně, DM II. typu na PAD, HLP má v posledních 2 letech recidivující divertikulitidy- 4x, léčena vždy konzervativně, 1x za hospitalizace iv. ATB. Poslední ataka v červenci 2026, léčena rifaximinem. Všechny ataky bez k...
Dobrý den. V ambulanci VPL u nově registrované pacientky, ročník *64, (léčí se s DM, HLP, HT, zvýš. JT) se nám podařilo diagnostikovat Mezenteriální panikulitis (dle CT). Nemůžeme se ale s kolegyní shodnout, do čí péče pacienta nadále spadá - Gastroe...
Dobrý den,
přestože je výsledek histologického vyšetření negativní, uvedené neinvazivní testy jednoznačně potvrzují přítomnost infekce H. pylori, která spolu s chronickou gastritidou představuje indikaci k eradikační léčbě. Negativní histologický nález je v tomto případě pravděpodobně ovlivněn dlouhodobým užíváním omeprazolu, který mohl změnit distribuci bakterií v žaludku a snížit jejich hustotu. Tento fakt zdůrazňuje význam kombinace více diagnostických metod, přičemž pozitivní výsledek neinvazivních testů je dostatečný k potvrzení diagnózy a zahájení léčby.
Na základě aktuálních doporučení Maastrichtské VI/Florentské konference a klinické situace pacienta je eradikace infekce H. pylori indikována, a to zejména z důvodu chronické gastritidy. Odstranění infekce může předejít progresivnímu poškození žaludeční sliznice (např. atrofické gastritidě, intestinální metaplazii) a snížit riziko komplikací, včetně malignit.
Vzhledem k současné léčbě Xareltem a absenci známek aktivního žaludečního či duodenálního vředu není riziko krvácení při eradikační terapii významně zvýšeno. Doporučuji pokračovat v dosavadní léčbě Xareltem i během eradikační terapie.
V České republice je nyní dostupná bizmutová čtyřkombinační terapie ve formě léku Pylera, která představuje preferovaný režim díky vysoké účinnosti a nízkému riziku antibiotické rezistence. Alternativně lze v ČR stále zvážit terapii bez bizmutu (např. trojkombinaci s klaritromycinem a amoxicilinem).
Úspěšnost eradikace je nutné ověřit 4 týdny po ukončení terapie (po vysazení PPI na 2 týdny) pomocí neinvazivních testů, jako je dechový test s 13C-ureou nebo stanovení antigenu H. pylori ve stolici.
Po úspěšné eradikaci není nutné další dlouhodobé podávání PPI. To je indikováno pouze při přítomnosti refluxní choroby nebo jiných jasných indikací.