Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Dobrý den,
domnívám se, že se primárně nejedná o funkční ani motilitní poruchu GIT. Objektivní nález na CT, přítomnost ascitu a výrazně zvýšená FW a anémie spíše svědčí pro organický systémový proces.
Jedinou diagnózou z oblasti motilitních poruch, která mě teoreticky napadá, je diabetická gastroparéza vzhledem k DM 1. typu, nicméně z popisu chybí typická symptomatologie (nauzea, zvracení, časná sytost, postprandiální plnost či vazba obtíží na příjem potravy), proto ji považuji za málo pravděpodobnou.
Velmi okrajově lze v rámci diferenciální diagnostiky uvažovat i o Wilkieho syndromu, zejména pokud by pacientka byla výrazně kachektická nebo recentně významně zhubla, nicméně ani toto z popisu příliš nevyplývá a CT nález by pravděpodobně popisoval dilataci proximálního duodena a redukci aortomezenteriálního úhlu.
Z pohledu gastroenterologa bych v diferenciální diagnostice ještě zvažovala patologii tenkého střeva, zejména Crohnovu nemoc tenkého střeva či jiný infiltrativní/fibroinflamatorní proces. Teoreticky by bylo možné doplnit MR enterografii k detailnějšímu zhodnocení tenkého střeva a mezenteria. Vzhledem k původu pacientky a kombinaci vysoké FW, ascitu a mezenteriálních změn bych ponechala v diferenciální diagnostice i atypickou infekční etiologii včetně TBC.
Problematika mesenteriální panikulitidy/sklerozující mezenteritidy však přesahuje moji specializaci funkčních a motilitních poruch GIT, proto se k této části neumím fundovaněji vyjádřit.