Primární sklerozující cholangitida (PSC) je chronické onemocnění jater, které se vyznačuje zánětem a fibrotizací žlučovodů. PSC je často spojena s idiopatickými střevními záněty (IBD), přičemž více než 70 % pacientů s PSC trpí IBD. Tito pacienti mají specifický fenotyp střevního zánětu, který zahrnuje mírný klinický průběh a zvýšené riziko kolorektálních neoplazií.
Riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC) je u pacientů s PSC a IBD třikrát vyšší než u pacientů s IBD bez PSC a sedmkrát vyšší než v běžné populaci. Kumulativní incidence CRC u pacientů s PSC dosahuje 3 %, 7 % a 11 % během 10, 20 a 30 let od diagnózy. Mezi rizikové faktory vzniku CRC u pacientů s IBD patří rozsah postižení tračníku, chronická zánětlivá aktivita, délka trvání onemocnění a přítomnost dysplazie. Chronický zánět je považován za hlavní mechanismus vzniku CRC, přičemž mutace v genu TP-53 jsou běžné. U pacientů s PSC-IBD se zdá, že ti se „small-duct“ PSC mají nižší riziko než ti s „large-duct“ PSC. Vzhledem k vysokému riziku pokročilých neoplazií jsou pacienti s PSC-IBD zařazeni do vysoce rizikové skupiny, což vyžaduje pravidelnou dispenzární koloskopii s biopsiemi.
Cílem této studie bylo zhodnotit incidenci kolorektálních neoplazií a identifikovat rizikové faktory pro jejich vznik v rámci dlouhodobého endoskopického sledování v jednom terciárním centru.
Do retrospektivní studie bylo zařazeno 365 pacientů s PSC-IBD sledovaných mezi lety 2007 a 2025, u nichž bylo provedeno celkem 2 352 koloskopií. Byla analyzována demografická data, klinické charakteristiky, výsledky endoskopických vyšetření a histologické nálezy. Rizikové faktory pro vznik dysplazie a karcinomu byly hodnoceny pomocí Coxova regresního modelu s časově závislými proměnnými.
Výsledky
Provedenými vyšetřeními bylo zachyceno dohromady 216 dysplazií u celkem 76 (20,8 %) pacientů s PSC-IBD. Četnost detekce dysplazií (neoplasia detection rate) dosahovala 9,18 % při použití endoskopie s bílým světlem a vysokým rozlišením. Celkem bylo detekováno 110 (50,9 %) dysplazií a 106 (49,1 %) endoskopicky neviditelných lézí.
Adenokarcinom byl diagnostikován u 13 (3,6 %) pacientů, z nichž 5 bylo již po transplantaci jater. Medián věku během diagnózy byl 45,4 let, medián délky trvání IBD dosahoval 11,1 let. U osmi pacientů byl adenokarcinom zachycen jako makroskopicky viditelná léze, u pěti byla histologie vyhodnocena jako dysplazie vysokého stupně a diagnóza malignity byla potvrzena následně v explantátu po proktokolektomii.
Statisticky významným rizikovým faktorem byla biologická léčba (HR = 2,48; p = 0,029) a délka trvání onemocnění (p <0,001). Vyšší věk měl rovněž statisticky významný efekt, přičemž vyšší věk zvyšoval riziko záchytu dysplazií (HR = 1,03; p = 0,008). Pohlaví, stav po transplantaci jater a Mayo endoscopic subscore (MES) neprokázaly statisticky významnou souvislost se záchytem. Celkový model byl statisticky významný (LR test = 18,22; df = 5; p = 0,0027).
Diskuze
Stude popisuje záchyt kolorektálních neoplazií v dispenzárním programu v dobře definované a doposud největší publikované monocentrické kohortě pacientů s PSC-IBD, včetně těch po transplantaci jater. Mezi nezávislý rizikový faktor vzniku kolorektálních neoplazií patří vyšší věk pacientů a biologická léčba. Kohorta se záchytem dysplazií měla signifikantně delší dobu trvání PSC i IBD. Vysoký záchyt dysplazií z náhodných a cílených biopsií podporuje jejich klinický přínos během dispenzárních koloskopií u vysoce rizikových skupin s IBD.
Demografické údaje se ve většině parametrů shodují s ostatními publikovanými kohortami pacientů s PSC a PSC-IBD. Výjimku tvořila překvapivě vysoká prevalence fenotypů PSC-IBD. PSC-UC byla více zastoupena v této kohortě ve porovnání s výsledky předchozích studií (98,4 vs. 69,3 %). Nižší prevalence PSC-UC v ostatních publikovaných kohortách může být vysvětlena jejich multicentrickým formátem nebo užitím registrů, a tím i nedokonalé kategorizaci fenotypu IBD. Dalším pozoruhodným rozdílem je vysoký počet pacientů na terapii 5aminosalyciláty (5ASA) a ursodeoxycholovou kyselinou (UDCA), které v této kohortě dosahovalo 98 a 96 %. V současnosti neexistuje jasný konsenzus v případě UDCA a jeho dlouhodobého efektu na přežití pacientů stran jaterního onemocnění, nicméně možný benefit na snížení incidence CRC u pacientů s PSC-IBD byl prokázán ve starší metaanalýze. Stejně tak chemoprotektivní efekt 5ASA zejména v kombinaci s inovativní léčbou nebyl jasně prokázán.
Závěr
Výsledky této studie poukazují na skutečnost, že pacienti s PSC-IBD jsou ve zvýšeném riziku kolorektálních neoplazií a vyžadují pravidelnou endoskopickou dispenzarizaci. Toto riziko vzrůstá s vyšším věkem, délkou trvání onemocnění a u pacientů na biologické léčbě. V této skupině pacientů je důležité provádět náhodné i cílené biopsie.
Reference:
Hlavatý M. a kol., Endoskopická dispenzarizace u pacientů s idiopatickými střevními záněty a primární sklerozující cholangitidou-zkušenosti terciárního centr, Gastroent Hepatol 2025; 79(4): 233–240. doi: 10.48095/ccgh2025233
