Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, představují v České republice stále významnější zdravotnický problém. Počet pacientů každoročně roste a odborníci odhadují, že během několika let bude s některou z těchto diagnóz žít téměř jedno procento české populace. Přestože jsou dnes k dispozici vysoce účinné biologické léky a malé molekuly, jejich využití v ČR zatím zaostává za většinou západoevropských zemí.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v roce 2025 v České republice evidováno více než 90 tisíc pacientů s IBD. Mírně převažují nemocní s ulcerózní kolitidou a predikce předpokládají, že do roku 2030 jejich počet vzroste přibližně na 100 tisíc. Prevalence onemocnění se tak přiblíží hranici jednoho procenta populace a očekává se, že bude dále narůstat nejméně dalších deset až patnáct let.
Cílená léčba by měla být standardem
Nejvýznamnější změnu posledních dvou desetiletí je rozvoj cílené léčby zahrnující biologické léky a malé molekuly. Tyto přípravky jsou účinnější i bezpečnější než většina konvenční terapie a podle současných doporučení by měly být preferovány u pacientů se středně těžkou a těžkou aktivitou onemocnění. Přesto jejich využití v České republice zůstává omezené.
Data z české incepční kohorty ukazují, že pět let od stanovení diagnózy dostává cílenou léčbu pouze 24 % pacientů s Crohnovou chorobou a 10 % nemocných s ulcerózní kolitidou. Současně však přibližně 10–15 % pacientů splňuje kritéria těžkého onemocnění, přesto moderní léčbu nedostává. Podle autorů by optimálně měla být cílená terapie podávána asi 35 % pacientů s Crohnovou chorobou a 25 % nemocných s ulcerózní kolitidou.
Kortikosteroidy a mesalazin se stále používají příliš často
Studie upozorňuje také na přetrvávající nadužívání konvenční léčby. Významným problémem je zejména dlouhodobé podávání systémových kortikosteroidů, které jsou určeny pouze k navození remise a jejichž nežádoucí účinky při dlouhodobém užívání převyšují přínosy léčby.
Autoři kriticky hodnotí také stále časté používání aminosalicylátů u Crohnovy choroby, přestože současná doporučení jejich účinnost nepotvrzují. V prvních pěti letech od diagnózy je alespoň přechodně léčen aminosalicyláty téměř každý pacient s Crohnovou chorobou, a i mezi nemocnými s těžkou formou onemocnění zůstává jejich preskripce překvapivě vysoká.
Registr CREdIT sleduje více než 12 tisíc pacientů
Významným zdrojem dat o moderní léčbě je český registr CREdIT, který sdružuje pacienty léčené biologiky a malými molekulami. Registr v současnosti pokrývá přibližně 80 % nemocných léčených cílenou terapií a obsahuje údaje o více než 12 tisících pacientů. Celkově je dnes v České republice moderní léčbou léčeno přibližně 14–15 tisíc pacientů s IBD, což odpovídá asi 25 % nemocných s Crohnovou chorobou a 12 % pacientů s ulcerózní kolitidou. Dostupnost cílené léčby se tak podle autorů pohybuje přibližně na úrovni, které západní Evropa dosahovala kolem roku 2010.
Budoucnost patří časné léčbě
Současná biologická léčba a malé molekuly významně zlepšují kvalitu života pacientů, snižují počet hospitalizací i chirurgických výkonů a umožňují omezit podávání kortikosteroidů. Přesto dlouhodobé remise dosáhne přibližně 40 % léčených pacientů, což autoři označují jako „terapeutický strop“.
Jednou z cest ke zlepšení výsledků je podle autorů časnější zahájení cílené léčby. Odkazují na studii Profile, která ukázala, že velmi časné nasazení biologické léčby u nově diagnostikované Crohnovy choroby vede k výrazně vyššímu podílu pacientů v remisi bez potřeby kortikosteroidů či chirurgického výkonu. Budoucnost léčby IBD proto podle nich spočívá nejen ve vývoji nových léčiv, ale také ve změně léčebné strategie směrem k časnější a dostupnější cílené terapii.
Reference:
Štěpánek V., Bortlík M. Idiopatické střevní záněty – současný stav v České republice a budoucí perspektivy, Vnitřní Lékařství 2026;72(4):215-223
