Hematologické nežádoucí účinky spojené s inhibitory Janus kinázy (JAKi), jako je anémie, nebyly u dětské populace dosud hlášeny. Anémie u dětské IBD je multifaktoriální, přičemž k jejímu vzniku přispívá zánět, nutriční deficity a léky.
Inhibice signální dráhy JAK2 potlačuje erytropoézu řízenou erytropoetickým faktorem (EPO), což vede k anémii – tomuto jevu se u dětí s IBD užívajících inhibitory JAK dosud nevěnovala dostatečná pozornost.
Autoři této práce předkládají zprávu o 4 pacientech (ve věku 4–15 let) s IBD (2 s ulcerózní kolitidou, 2 s Crohnovou chorobou), kteří byli léčeni v pediatrickém centru pro IBD a u nichž se po zahájení léčby inhibitory JAK (1 pacient užíval tofacitinib a 3 pacienti upadacitinib) rozvinula anémie. U všech pacientů selhala léčba anti-TNF a/nebo jinými biologickými látkami, případně ji pacienti nesnášeli.
Anémie byla zjištěna během 4–8 týdnů od zahájení léčby JAKi nebo zvýšení dávky. Pokles hemoglobinu se pohyboval v rozmezí přibližně 4–6 g/dl oproti původním výchozím hodnotám, přičemž skutečné hladiny hemoglobinu byly mezi 4,1–10,3 g/dl. Tři ze čtyř pacientů vyžadovali krevní transfuze vzhledem k závažnosti jejich anémie (Hb <7 g/dl). Laboratorní vyšetření odhalilo makrocytózu ve 2 ze 4 případů, ale nebyly zjištěny žádné jiné příčiny makrocytózy, jako jsou abnormální hladiny vitamínu B12 nebo kyseliny listové. U žádného z pacientů nebyly zjištěny známky hemolýzy nebo krvácení.
Aktivita onemocnění související s IBD a objektivní markery, včetně CRP a kalprotektinu, zůstaly navzdory anémii stabilní, což naznačuje, že anémie pravděpodobně nesouvisela s aktivním IBD. Ačkoli tři pacienti měli současně deficit železa, jejich anémie se po suplementaci železa nezlepšila a při užívání stejné dávky JAKi se znovu objevila. U všech pacientů došlo ke zlepšení nebo vymizení anémie po vysazení nebo snížení dávky JAKi.
Ačkoli je tofacitinib inhibitorem receptorů JAK1/3 a upadacitinib selektivním inhibitorem JAK1, oba tyto léky při vyšších dávkách inhibují i JAK2. Narušení aktivace EPO zprostředkované JAK2 omezuje proliferaci a přežití erytroidních progenitorů, což vede ke snížené tvorbě červených krvinek a makrocytární anémii. Tento mechanismus se liší od anémie způsobené deficitem železa nebo anémie související s chronickým zánětem, které se u IBD vyskytují. Makrocytární anémie v popisovaných případech nebyla způsobena nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové, proto se domníváme, že je způsobena potlačením erytropoézy.
Anémie u těchto čtyř pacientů navíc nemohla být přičítána jejich IBD. Navzdory korekci deficitu železa u 2 ze 4 pacientů se jejich anémie při stejné dávce JAKi znovu objevila a zlepšila se až po snížení dávky. Dosud neexistují žádné studie zabývající se optimálním dávkováním JAKi u dětských pacientů. Výskyt anémie, kterou nelze vysvětlit jinými faktory, při léčbě JAKi může být významným vedlejším účinkem souvisejícím s dávkou. Rozpoznání tohoto nežádoucího účinku je nezbytné pro včasný zásah s cílem předejít dalším komplikacím. Jsou zapotřebí další studie k vymezení rizikových faktorů, optimálního monitorování a dávkování JAKi u dětské IBD.
Reference:
Williams J et al. JAK Inhibitor Induced Anemia in Pediatric IBD. Inflammatory Bowel Diseases, Volume 32, Issue Supplement_1, February 2026, izag006.002.
